Reklama
 
Blog | Ivana Recmanová

Proč Ch není písmeno

Jeden úhel pohledu.

Podíváme-li se do hromady českých rejstříků, najdeme slova začínající sekvencí „ch“ mezi slovy od H a od I, ačkoliv daná sekvence je tvořena dvěma znaky, nikoliv jedním. Proč by měla mít speciální kombinace znaků zvláštní postavení v abecedě?

 

Ch, tak, jak ho chápeme v češtině, je tzv. digraf, což je kombinace dvou písmen, která zastupují určitou hlásku, v tomto konkrétním případě neznělou velární frikativu, případně i znělou, která je ovšem jejím alofonem (způsob artikulace určité hlásky v závislosti na svém prostředí). Zkuste si třeba říci „chmýří“ a „abych dal“ – mezi oběma „ch“ by měl být, podle názoru několika českých fonologů, rozdíl ve znělosti. Názory se samozřejmě liší, ale nebudu odbíhat od tématu.

Reklama

 

Čeština má ale digrafů víc – například dž, tš, dš nebo, u některých mluvčích, dz. Některé z nich zastupují hlásky, které se jedním písmenem samostatně zapsat nedají, ale například „tš“ je shodné s „č“. Tyto digrafy zvláštní postavení v abecedě nemají, což ovšem může být způsobeno také tím, že buď jimi nezačínají žádná slova, nebo slov, která na tyto digrafy začínají, není mnoho (džbán, džem, džin, dštít).

 

Digrafy se objevují i v jiných jazycích, přičemž je s nimi nakládáno různě. V angličtině to jsou například sh, th nebo ch, nicméně žádný z nich se za samostatné písmeno nepovažuje. Zvláštní situace nastala ve španělštině, kde se digrafy ll a ch považovaly za samostatná písmena od roku 1803 do roku 2010. 

 

Dalším důvodem, proč nemá smysl považovat digrafy za jedno písmeno, je počítačové zpracování textu. V Unicodu nemá ch (a pokud je mi dobře známo, ani jiný digraf) vlastní kód. Otázka je, jak by si počítač poradil s takovými digrafy v textech, kde se vyskytuje mnoho slov z různých jazyků – nejspíš špatně.

 

Myslím si tedy, že přiznávat ch status samostatného písmena je zbytečné. V češtině existují jiné digrafy, které toto privilegium postrádají, tudíž se jedná víc o konvenci a zaběhnuté zvyky než o zásadu založenou na grafémickém výzkumu. Na druhou stranu je pravda, že ch jako konvenčně samostatné písmeno nejspíš příliš neškodí.