Zmíněná fotografie vypadá rozporuplně. Na jednu stranu se na nás krásně usmívá možná budoucí poslankyně, na druhou stranu jsme konfrontováni také její malou dcerou, která se na fotografii tváří naprosto vyděšeně a kouká neznámo kam. Jistě, je to miminko, nemůžeme se na něj hněvat, protože neví, co se kolem něj děje, ale v takovém případě vyvstává otázka, proč jde s matkou do kampaně, když ani neví, čeho se účastní a co z toho plyne.
Když Jan Fischer uvedl před prezidentskými volbami jako svoji poradkyni bývalou poslankyni Hanu Marvanovou, sama Marvanová to označila za lež a bránila se tomu, aby byla uváděna jako část Fischerova volebního týmu. Když nechal dát Karel Schwarzenberg na svoje plakáty fotku Václava Havla s tričkem se svou podobiznou, ozvalo se pár kritických hlasů, které se zamýšlely, jestli se nejedná o neetické využití zesnulého v reklamě. Malého dítěte se nikdo na názor zeptat nemůže, dítě se ani nemůže bránit a je otázka, jestli se vůbec najde někdo, kdo ho ochrání před vůlí rodičů. Ti jsou sice jeho zákonnými zástupci, ale to neznamená, že jejich činy musejí být za každou cenu pro dítě žádoucí. Co když se Gabriela Hubáčková dostane do Parlamentu? Co když z její dcery vyroste sympatizantka Strany svobodných občanů, Občanské demokratické strany, Strany Zelených nebo třeba Koruny české? Co když její matka prosadí zákony, se kterými bude ostře nesouhlasit? Jak bude žít s tím, že ona byla ten, kdo z části může za to, že se do Parlamentu dostala a zákony prosadila? (Už teď se někteří lidé v diskuzích ozývají s tím, že fotka matky s dcerou je „krásná“ nebo „roztomilá“.)
Ve volební kampani je důležité prezentovat zástupce a program strany. S nadsázkou lze říci, že z výše zmíněné fotografie není jasné, jestli do poslaneckého křesla zasedne matka nebo dcera, dokonce ani program se z toho vyčíst nedá. Vidíme jen, že žena má dítě. Kdyby to byla jediná její položka v životopisu, nejspíš by byla vyřazena hned na počátku přijímacího řízení. Lidé, kteří tuto fotografii opěvují, tím vlastně dávají najevo, že od žen očekávají, že budou krásné a roztomilé místo toho, aby seriózně prezentovaly své vize.